Název

První jarní

Popis

výlet začal v pozdním pátečním odpoledni na luhačovické kolonádě, než jsem okoukl atrakce a ochutnal místní silné drinky s nezapomenutelným sirovodíkovým odérem, začlo se stmívat, takže na spaní šlo doběhnout jen na stráň nad Pozlovicemi. Bohužel kostelníka zde mají svědomitého - zvony co 15 minut jsem krásně slyšel snad celou noc... Ráno jsem zamířil po hřebeni Vizovické vrchoviny směr východ, potkal několik poctivě zřícených zřícenin (Světnov, Engelsberk) i zánovní rozhledno-vysílač (Doubrava), nejvyšší místní štít Mnt. Klášťov šel díky ústupu ledovce a odtání sněhových polí zdolat severní stěnou (byť jsem nahoře kvůli kombinaci nepříznivých okolností, t.j. zimním špekům + jarní únavě, pěkně funěl). Zpětný kurs na Luhačovice vedl přes Ploštinu, údolím Vláry a pak po nejbližším hřebínku Bílých Karpat.
Lesy byly zatím bezlisté, modříny už ale začly vystrkovat bodlinky, kytek se našlo dost, stejně jako motýlů (atraktivnější žluťásci se nedali dohnat) a ptáci poránu rámusili nechutně (bezpečně jsem podle zvuku identifikoval datloně smrkoně, jedna fotka dokazuje jeho umělecké vlohy - xichtík vytesal myslím velice povedený). Zda patřila v blátě vytlačená stopa již probuzenému méďovi, který se vydal po zimním půstu za obohacením jídelníčku o nějakého vypaseného, nepříliš pohyblivého lázeňského šviháka je pouze doměnka...

Nastavení